Když nás trápí výkyvy teplot, aneb kdy je deka nutností

Výrazné výkyvy teplot mě v posledních týdnech donutily přemýšlet o běžných biologických procesech v koňském těle. Jak asi koňské tělo reaguje na tak výrazné a nečekané výkyvy teplot? Je možné, že mohou mít na svědomí zhoršení zdravotního stavu některých koních, nebo dokonce vést až k fatálním kolikám? Dá se tomu nějak předcházet?

Tak na to bych se ráda blíže podívala v tomto článku.

Všimli jste si, že Vaši koně – především, pak koně nedekovaní a pastevní – mají již slabou vrstvu zimní podsady, přestože většinu týdne převládá 20-25°C?

Odstartoval nám říjen a my máme pocit, že se o slovo hlásí aprílové počasí. Přes den teploty šplhají k 25°C, v noci se ochlazuje na neskutečných 7°C, což je 18°C rozdíl! Nejeden majitel si klade otázku – dekovat, nedekovat, jak, proč a čím?

Růst koňské srsti má na svědomí několik faktorů, mezi které patří v první řadě tzv. fotoperioda (tedy délka denního světla, která se s přicházejícím zimním obdobím postupně zkracuje) a také samozřejmě teplota vnějšího prostředí. S prvním ochlazením a zkracováním se slunečního svitu, koňské tělo reaguje nárůstem zimní podsady, což je velmi energeticky náročný proces, který trvá i několik týdnů.

Zimní srst je delší s hustou izolační vrstvou vespod a s tzv. vnější ochrannou vrstvou na povrchu, která brání pronikání chladu ke koňskému tělu. Není ale všemocná a pokud je vystavena dlouhodobému dešti a studenému větru, není schopna svoji funkci stoprocentně splnit. Mrazivý suchý chlad naopak koním nijak nevadí a izolační vrstva podsady udržuje koně v teple a pohodlí. 

To si často majitelé neuvědomují a koně jsou mnohdy celé dny vystaveni fungování ve výběhu bez přístřešku, nebo dojde k jejich dekování, jakmile se objeví opravdu silné mrazy. Tyto opatření jsou koni následně více ke škodě, než k užitku.

Co, když ale teploty ze dne na den prudce stoupnout až o 18°C? V takovém případě trvá velmi dlouho, než tělo adekvátně zareaguje, což je pro organismus namáhavé a matoucí. Tato energetická náročnost může mít za důsledek prudké snížení hmotnosti koně, apatii, změnu chování, zvýšený příjem vlákniny a vody. A proto, je potřeba na tyto výkyvy reagovat i přiměřenou změnou managementu dle potřeby.

Koně se zahřívají pomocí izolační vrstvy chlupové podsady, vasokonstrikce – stahováním vlásečnic, trávením (fermentací) a třesem. Obecně je známo, že díky malému žaludku a kyselinovém obsahu, je nutné, aby měli koně přístup k objemovému krmivu po dobu celého dne v malých porcích, tak, aby žaludek nebyl nikdy prázdný. Toto pravidlo je extrémně důležité právě v období, kdy začínají vnější teploty prudce klesat. Koním by mělo být nabízeno větší množství sena, než je jejich obvyklá krmná dávka ve dnech, kdy očekáváme náhlý prudký pokles teplot. Teplo je totiž vedlejším produktem fermentace, při trávení vlákniny, která pak pomáhá udržovat koně v příjemných podmínkách.

Výzkumy prokázaly, že koně se středně těžkou dekou, prokazovali snížený příjem sena, než koně bez deky.

(Changes in Hair Coat Length and Diameter in Blanketed and Nonblanketed Adult Horses in the Winter, 2023).

Někdy ale přístřešky a dostatek sena nestačí a koně hubnou, jsou nepříjemní a nekomunikativní, také koně se zdravotními problémy vykazují obrovské často nepochopitelné zhoršení bez zjevné příčiny. V těchto situacích, už je podle mě nezbytné (po vyloučení jiných zdravotních problémů veterinářem či dalšími odborníky) sáhnout po dekování ať už jste zarytý zastánce jakéhokoliv názoru.

Dolní a horní hranice teplotního komfortu je u každého koně jiná a je závislá na plemenné příslušnosti, kondici koně, věku, podmínek managementu, podnebí v daném místě a především na zdravotním stavu zvířete.

Dekování je stále poměrně kontroverzní téma a naprosto chápu a respektuji názor, že ani v přírodě koně neměli deky a žili. Ano. Ale rozhodně to nebyli koně, kteří vlivem dlouholetého šlechtění, často v důsledku větších sportovních cílů, naprosto změnili své přirozené vlastnosti. Když se ohlédneme za průběhem šlechtění, kdy se prvně šlechtili koně silní, houževnatí a hbití, pro potřeby války a pak se podíváme například do současnosti na přehlídku sportovních koní s jejich slabými horními liniemi a lehkými tělesnými typy, myslím, že je dost jasné, jak moc dokáže šlechtění ovlivnit například konstituční tvrdost a odolnost koně k teplotním výkyvům.

Také povětrnostní podmínky se v průběhu let rapidně změnily. V posledních letech klasické počasí očekávané na jaře, v létě, na podzim i v zimě, jasně ukázalo, že už neplatí. Zimy nejsou tak mrazivé a sněhové jako bývaly a jsou naopak více blátivé a propršené s poryvy větru, tak jak se koňskému kabátku dlouhodobě úplně nezamlouvá, v létě se zase koně musejí vyrovnat s obrovskými teplotními extrémy a podzim? Tak to dnes vlastně můžete posoudit samy. Proto názory typu: ,,Ale my jsme to tak dělali léta a koně jsou v pohodě.“ na mě opravdu neplatí.

No a v neposlední řadě také musíme zmínit nepopulární názor, že kvalita zdraví a odolnosti u našich koní, poměrně prudce slábne a stále více a častěji se projevují nepříjemná, omezující onemocnění. Myslím si, že ještě před padesáti lety málokterý koňák slyšel o pojmu Cushing, PSSM nebo Wobbler/Shivers syndrom. Naopak, dnes už jsou diagnózy stále častější a přestože se je snaží mnozí přehlížet, je potřeba je brát v potaz, právě třeba v těchto případech, kdy nedekovaný kůň s PSSM v těchto výkyvech obrovsky strádá a problémy a projevy nemoci se zintenzivňují.

To, co koňákům fungovalo dlouhá léta, nemusí být už dnes aktuální a mnohdy taková deka může vašeho koně ochránit před nepříjemnými, bolestivými zážitky a Vaši peněženku, před nechtěnými veterinárními výlohami. Myslete na to a věnujte svým koním opravdu maximální pozornost a péči.

POZOR! Málem si odešel👋!

Přihlaste se k odběru novinek pomocí emailu! Budete získávat informace o nových článkách či speciálních nabídkách!

*Jak zpracováváme vaše osobní údaje naleznete zde.

Diskuze